
Třívrstvou stěnu lze stavět v jedné nebo ve dvou etapách.
V prvním případě stavba všech tří vrstev, nosné, izolační a krycí, probíhá ještě před stavbou střechy. Při druhé metodě je práce rozdělena do dvou etap. Nejdříve se staví nosná vrstva a teprve po zastřešení stavby se pokládá izolační materiál a zdí se cihlová fasáda. Prvkem, který spojuje fasádní cihly a tvárnice, jsou tzv. kotevní šrouby zazděné do nosných stěn v průběhu jejich stavby. Volba dané techniky zdění třívrstvé stěny je výhradně věcí stavitele. Obvykle neexistují žádné směrnice ani výluky, které by stanovovaly použití metody s jednou nebo dvěma etapami stavění zdí. Obecně se však doporučuje stavět ve dvou etapách, kdy se krycí vrstva staví po ukončení hrubé stavby domu. Proč tomu tak je? Střecha chrání izolační materiál, tedy vlnu, před nasáknutím vodou během výstavby. Při pokládání vlny a stavby krycí zdi mohou vlhkost a dešťové srážky způsobit zhoršení vlastností izolačního materiálu. Pokud se stane, že vlna zvlhne, je třeba počkat, až uschne, a to obvykle zabere delší dobu. Pokládat vodou nasáknutou vlnu je nevhodné, protože později se mohou objevit skvrny a existuje také riziko výskytu plísně. Zastřešení celé konstrukce umožní minimalizovat celý problém. Dalším argumentem ve prospěch metody dvou etap je ochrana lícové cihly nebo klinkeru proti poškození, ke kterému může dojít během stavby střechy. Při zalévání stropu betonem existuje vždy nebezpečí znečištění fasády. Vznikají tak zbytečné náklady na čištění, a může dokonce nastat případ, že odstranění nečistot z klinkeru nebude možné. Pokud stavíte krycí vrstvu teprve po dokončení střechy, tomuto riziku se vyhnete.
